Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJARO
16. 03. 2007
0
3
954
Autor
FoxxiBlonde
Příroda se probouzí, pupénky na stromech se rozvírají, sluníčko svítí a bísníci píší...
Předvaří
Sněhurka si zívla z hibernace,
od jejího výdechu se odrazilo…
J A R O
Cynický život zahájil ples –
bude zas smrti vandalsky dupat na kosu –
brousí si na ni sám kosy své, zobáky pískaje,
pokrytí řídne signálu zimy, přehrady ledu děraví,
periskop kalichů nad hroudy přelévá zvědavost,
výkřiky šeříků do chřípí marnosti nakrátko zamíří
revolver aroma, páchnoucí oštěpy Amora
spáchají atentát na kůly v plotě.
Ozvěna výbuchu z podzemí vstupuje do stromu,
vodotrysk instinktů čenichá vzhůru a vykvétá do korun.
dirigent zamáchal větvovím taktovek,
povstalec, ruce ač vzhůru má,
ke kmenu připíná kulomet pupenů,
vystřílí do zimy zásobník děloh a různých lůn,
v kostýmní horečce doby hned převlékl kabát a
v armádní zeleni krade se z ležení nahoty.
Červi, vy rozvažte mršinám tkanice výparů,
žížaly, vyzujte zemině sněhule,
rozniťte plameny humusu v ucpaném kahanu,
aby už kotel trav zabublal brouky.
Co Vy, Kapitánko balkónové lodi
u kormidla s konvičkou a květináči?
Vlajky prostěradel jsou-li vyvěšeny,
střelka na kompasu ženy níž se stáčí.
Navigujte v sobě probuzenou matku
k lazaretu růží v rekonvalescenci,
jež se stále v souostroví sněhu ztrácí
z břečky obvazů než vstanou na záhonku
růže musejí se zahřát Vaší prací.
Sněhy tají v hebkém rozkladu zrod zvonků,
pošlete svůj úsměv aspoň za motýly,
Zná-li srdce víc, než ústa mohou říci.
Sledujete ještě dlouhou línou chvíli
parádu, kdy jaro jako by nic šlehá
zadek nicotnosti laškovnými šlinci.
Strakatý šašek imunní proti smutku si vyskočil
troufale z trampolín hřbitova,
ještě ho netahá za kotník pružina,
která svým okovem spájí ho se zemí,
prozatím chutná svůj letecký rej a ryk,
houstnutí, vsazení štafety na kolík.
Rojnice z úlů se přihnaly k okvětím,
prozkoumat sukně jim,
vykasat na pestík, motýlí číšník si popílí.
Sílení, bytnění, na zdraví! rej a ryk,
městnání, vklínění štafety na kolík.
V mixéru množení seznamka bez hranic,
na rande šroubovic život se domluví
Svědění, křídlení, tržnice, rej a ryk,
pěnění, těsnání štafety na kolík,
orgány v orgiích plesknuté do struny - natolik
tvrdé je sklesnutí štafety na kolík,
tyčení, tvrzení, hodokvas, rej a ryk
var her, mok pěn plus žil
růst múz, žár cév, smrt pryč,
kód DNA je klíč
a rej a střik
zřícení štafety na kolík.
Smrtelně zbledla smrt s vytřeným zrakem
Žloutenkou kuřátek umírá
do důlků pádí jí barevné dostihy,
na stezky s trávou a v pauzách mezi hroby
do tance daly se blešince duhovek.
Mléko dní rozpíná halenu na knoflík úplňků,
klubka dvou ňader se z výstřihu noci vždy mocněji vykoulí.
Budou-li někomu kojná kdy?
Kapitánko na přídí balkónu,
až ostrý nádech jak vržená kudla pout zbavené naděje
Vám rozhrne prsa,
zpátky dýchnete mu závan s názvem doufání:
Z milosti krátkých her země své děti odvolává k sobě -
od prostřených zahrad zpátky k mateřskému hrobu -
neodmlouvají a ví,
že puštěné tětivy teprve tímto návratem vypálí k…
3 názory
Na to jak je toto přespříliž ukecanostní výpot, nacházím i (aspoň obsahově) dobre momenty a to, i jakoby přes to že je tento pohled na život poněkud loutkovým. Taková už je jakoby poesie, že ano jakoby.
Strofé začínající ozvěnou je asi nejpoveděnější. Lépe by to bylo písňotextem jakoby Vltava. Ale i nato je to moc přebujelno. 3-