Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sebýt smutná je tak všední, ale vždycky mě to roztrhne
Autor
Méhari
to možná jenom dneska si připadám zase všední
okoukaná s popraskanou kůží na loktech
taková smutnější dovnitř a svoje
svět je znova o něco užší
zbývá už jen rozdrolit ho
a nechat vířit vzduchem
pro zábavu a štěstí těch krásných, neobyčejných
jednoduchá do venku
snímám
pokrývám se do tmy tou samou
toulavou neviditelností vlaků
jezdí mnou do dál, do víc, do nevím
hlídám tě v konečcích
to je štěstí, to tvoje, co líbáš na čelo
zdobíš se láskou a vyrůstáš pro ni
a ona voní z tebe do podloubí
lidem to pak víc sluší
všem kolem je hned tepleji a jiskřivo
jen občas chraptím tu tíseň, všechno se zdá chudší
a v lidech kvetou plameny
jsem unavená
jsem vinna
stojí to hodně úsilí, ale provedu tě v hradbách
přeju si svět ze zrcadel
aby si každý připadal důležitý
přeju si zahrát před tebou sama sebe a být osobnější
a ve čtyřech kilometrech stát v oblaku
abych mohla pršet ze sebe a připadat si volnější
už vůbec před sebou nepláču
jen tajně…