Samotný v koutě

už je dlouho..

Samotný v koutě s čepelí v rukou
topím se ve tmě.
V hlavě mi údery sta kladiv tlukou,
káži Ti: "Veď mě!"

Stojíš však mlčky, nedbáš mé výzvy,
hledíš kupředu, skrze můj zrak.
Tvé srdce z kamene, bez nejmenší jizvy,
buší. Rychle bodnu! A pak...

Ticho, klid. Jen krůpěj krve
hledá si cestu po ostří nože.
Jímá mne závrať, ne jako prve,
kdy zíral jsem s podivem na Tvé rudé lože.

Bez známek života ležíš mi u nohou,
užaslým pohledem sleduješ nebe.
Hvězdy hasnou, vždyť slyšet nemohou,
že proklínám svět a hlavně sebe!

Samotný v koutě s čepelí v ruce,
hrot dýky na prsou strašlivě zebe.
Noří se do hrudi, tichne mi srdce,
zabil jsem lásku, zabil jsem Tebe...

---