ŠACH A MAT

Šach Mat

ŠACH

Chtěl bych se někdy, když ty už spíš,

ti vyzpovídat tiše,

když jsi mi v noci trochu blíž

a těžko se to píše,

když král se v pěšce promění,

věže si cestu kříží.

Mí koně nejsou k zkrocení

a střelci špatně míří.

Pak někdy, pozdě, nad ránem

chci duši dopřát míru,

hádám se se svým Satanem

a jenom na papíru

si sčítám svoje pochyby,

spoléhám na delete.

Tam odvaha mi nechybí.

Však vy paní má

spěte...

Když noci v lásce zastlané

rán bát se nemusely,

když věty jenom šeptané

svůj pravý význam měly

a nehledaly ve snáři

věř, že mi to dost schází,

TEDˇ

slůvka zbyla v polštáři

i když se jeden snaží.

Těch nocí písenˇco byla

kdys první na žebříčku,

někde i rytmus ztratila

o víc než jednu příčku.

Kloužem se dolů společně,

a bez záchranné sitě

náš kruh visí jen na tečně,

jeden bod

nespasí tě.

Hledíš na vrásky, na roky,

a odhaluješ špínu,

když spočítáš si úroky

a sundáš pelerinu

hned v monterkách je tady princ

a z Quichota

jen sluha.

Větrných mlýnů pomálu

a pro sny dobrodruha

je málo místa v reálu.

A těžko šance druhá…

Byla jsi paní spanilá

pro mne někdy ta pravá…?

MAT

Ta hra už smysl ztratila,

královna mat mi dává…