Pošťák

Zahrádkou krásnou divný muž kráčí,

celý je v modré oblečen.

Dešťové mráčky radostí pláčí

a vítr vydá tichý sten.

Ve dveřích krásná dívka stojí,

čeká už na muže toho.

Čas přece rány hojí

a ten dopis bude milého.

Milého človíčka, kterého ráda má

dopis má jen tři písmena,

radostnou slzu z očí stírá,

jak ráda je, že ho má..

V tom dopise je květina,

ten dopis, má tři písmena.

Materiální stránka této básně.

Zahrádkou krásnou divný muž kráčí,  (připojuji se, nahrávám seznam kontaktů)

celý je v modré oblečen.  (radši máš fialovou, ale přesto – backgroud = blue)

Dešťové mráčky radostí pláčí  (musím si tu ikonku už změnit, dám si tam teploměr)

a vítr vydá tichý sten.  (chvilka napětí – je off, nebo invisible?)

Ve dveřích krásná dívka stojí,  (jo, je ON)

čeká už na muže toho.  (že by na mě?)

Čas přece rány hojí  (i to že jsem jí ukradl číslo)

a ten dopis bude milého.  (mno, tak to jsem asi přehnal, ale poezie je poezie :-) )

Milého človíčka, kterého ráda má  (jo, přehnal jsem to)

dopis má jen tři písmena,  ( I – C – Q )

radostnou slzu z očí stírá,  (přehnal jsem to na 2 )

jak ráda je, že ho má..  (no, snad trošičku jo...)

V tom dopise je květina, ( icq)