Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRozhovor z hviezdami
04. 04. 2007
0
4
1855
Autor
Cetan
V piešťanskom parku,
pod Havraním stromom.
Sedím tam sám,
a húpem si nohou.
Musím zas premýšľať,
a to ma bolí.
Láska je krutá,
snáď ma neskolí.
Nechcem sa pozerať
už viac do zadu.
Tak prosím hvězdičky,
prosím o radu.
Poradťe hvězdičky,
ako zabudnúť mám.
Ako len ja mám,
ako nezostať sám.
V tom sa tak parádne zotmelo,
hviezdy sa ozvali zas.
"Sinečku neboj sa,
to všecko všecíčko vyléči čas."
Ja hviezdy počúvam,
nájdu mi lásku.
Verim im ako nik,
verim ich hlásku.
Niekde na svete,
je dievča moje.
Ktorému darujem,
to srdiečko svoje.
Potom sa ozvali,
ozvali zas.
Zase som začul,
ten zázračný hlas.
"Neboj sa sinečku náš,
My tebja radi máme.
My sme tvé hvězdičky,
lásku ti čoskoro dáme."
pod Havraním stromom.
Sedím tam sám,
a húpem si nohou.
Musím zas premýšľať,
a to ma bolí.
Láska je krutá,
snáď ma neskolí.
Nechcem sa pozerať
už viac do zadu.
Tak prosím hvězdičky,
prosím o radu.
Poradťe hvězdičky,
ako zabudnúť mám.
Ako len ja mám,
ako nezostať sám.
V tom sa tak parádne zotmelo,
hviezdy sa ozvali zas.
"Sinečku neboj sa,
to všecko všecíčko vyléči čas."
Ja hviezdy počúvam,
nájdu mi lásku.
Verim im ako nik,
verim ich hlásku.
Niekde na svete,
je dievča moje.
Ktorému darujem,
to srdiečko svoje.
Potom sa ozvali,
ozvali zas.
Zase som začul,
ten zázračný hlas.
"Neboj sa sinečku náš,
My tebja radi máme.
My sme tvé hvězdičky,
lásku ti čoskoro dáme."