Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pětadevadesátky

04. 04. 2007
3
6
1900
Autor
Dáša

taková vzpomínka ... možná někdo z vás to zná ...

"Kolik asi může bejt?" koukáš na budík, jehož rafičky se zastavily. Zapomněla jsem ho natáhnout.

Je pozdní ráno a je jasné, že mši v kostele už nestihneš. A mě napadá troufalá myšlenka, že naše ranní milování bylo krásnou modlitbou.

Zapínáš rádio a tancuješ nebo spíš blbneš. Když tě tak vidím, je mi úplně jasné, že tě miluju. Napůl oblečení jsme křepčili, blbnuli v rytmu hudby, smáli se, já si oblékla tvůj baret a vojenský pětadevadesátky a tobě se to moc líbilo.

"Baret, vojenská knížka ... mám všechno." Sbíráš se k odchodu a mě přepadá splín loučení. Ale není na něj čas, za chvíli jede autobus. Snažím se ještě ukradnout každou vteřinu a dělám na tebe smutný oči. "Buď hodnej. A dávej na sebe pozor." Kýveš.

"Buď statečná. Opakuj mi to. Řekni - b u d u  statečná."

"Budu statečná. Jsem... statečná..." snažím se tomu sama věřit, jen jedna slza mi uklouzla.


6 názorů

JiKo
04. 02. 2008
Dát tip
No a vrátil se?

Marys
26. 10. 2007
Dát tip
mne sa to tiez lubi, hoci to nepoznam :) je to starostlivo napisane...

MAJKL65
25. 06. 2007
Dát tip
To je hezké. Doufám, že se ti už vrátil. A tipuju.

Liane
16. 05. 2007
Dát tip
Taky mi odjede... :´(

Dáša
25. 04. 2007
Dát tip
jé, to jsi asi jediný, komu se to líbí :o) děkuji

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru