Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePusté město
04. 04. 2007
12
16
2318
Autor
Kamil Havránek
Ulice osamělá,
kde není kdo by zdravil,
a kdo by podpory v Tvé slabosti Ti dal.
Ty rvát se musíš sám,
jdeš.
A z popelnic jen krysy
sledují Tě
a křivým úsměvem zobrazují svět.
Leč obraz sám,
ten křivý není.
Jen naše charaktery
ty se mění...
(22. 1. 2002)
kde není kdo by zdravil,
a kdo by podpory v Tvé slabosti Ti dal.
Ty rvát se musíš sám,
jdeš.
A z popelnic jen krysy
sledují Tě
a křivým úsměvem zobrazují svět.
Leč obraz sám,
ten křivý není.
Jen naše charaktery
ty se mění...
(22. 1. 2002)
16 názorů
malinka_hvezdinka
09. 04. 2007mořský koník
09. 04. 2007malinka_hvezdinka
09. 04. 2007mořský koník
09. 04. 2007malinka_hvezdinka
09. 04. 2007Kamil Havránek
08. 04. 2007
Nějak mi utkvěly v paměti ty názory zde a poslední "dvojverší", u kterého jsem vypadnul z kontextu.Druhý den jsem šel přes jarní parčík na dvě deci a tam mě to napadlo - že ten konec je jazýček váhy nastavenej autorem na nulu..:-)
Kamil Havránek
08. 04. 2007
Tal jsem přemýšlel, že poslední verš asi testuje osobnost čtenáře :-).t
pěkně napsaná báseň, vtáhne do atmosféry, až mrazí... zaujal mě i závěr... TIP
Kamil Havránek
05. 04. 2007marigold_ana
05. 04. 2007
U konce vypadávám z kontextu, něco zobrazuje křivé to, co samo není a k tomu dodatek " jen naše charaktery "...z posledního verše nevyplývá ani to, že navazuje na obsah básně.
jj, že bych se taky poznávala? Ale nee, já taková nejsem. Jen občas lžu..
Dobrý!