Malá písnička o velkejch plánech

Než vyschnou moje kalamáře,

a uškrtí mě šála,

podložím si židli snářem

aby rovně stála.

Poslední svou jiskrou v oku

zapálím si svíčku,

než mi proudy veletoků,

co mám na krajíčku…

…odnesou přes dveře zavřený

jak mý křídla, tak i moje kořeny.

Na všechny vzletný variace,

na všechny velký slova,

než začnu sama tiše zvracet

výhodně je prodám.

Až projdu zase svojí tůru

po okolních soustavách,

napíšu si šlágr v duru

co každej někdy broukává…

…Když má ve dveřích přivřený

 svý poslední křídla i kořeny.

Ten šlágr věnuju i tobě

abys při svým křepčení,

při tancování na mým hrobě

měl i něco ke čtení.