Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sehry
Výběr: silence
10. 04. 2007
13
18
1637
Autor
umělkyně.v.hladovění
Pojď
nahřeju ti cukr na lžíci
Jak to máš rád
Krystalky karamelu položit na krajinu
Přikrýt poklicí
Pojď
stiskni mě
Jak to mám ráda
Koleny… Cože? Ano, je zamčeno…
Ach tak, visací zámek na klíně
Pojď
zatanči na okně
Nemáš mě rád?
Bojíš se holoubat? Prosím tě…
v kastrůlku na plotně?
Pojď
no tak, netrap mě
Nemám tě ráda
Ucho se utrhlo… Pojď, budem si hrát
na Marata ve vaně
18 názorů
kudlanka_bezbožná
26. 04. 2007umělkyně.v.hladovění
17. 04. 2007umělkyně.v.hladovění
10. 04. 2007umělkyně.v.hladovění
10. 04. 2007nonamebeast
10. 04. 2007
Mmmm, velmi, ale velmi mile překvapila. Navíc jsi to dotáhla gradujícím stylem až do konce, * V
Jerry_Shit
10. 04. 2007
Chvíli jsem nad tím jakoby holoubal, ale nejak nejsem tak úplně nadkloněn te´to formátované poezii s neustále opakovním atrapentem, zde |pojď|.
Dále je to toliko takové to já-ty konverzačno, které je začátecníkzÿ často užito jako berloví abyž nemuseli básni stavět i "konstrukci" a takto se jen vyplnuje omalovánka. Celkové plytko a jediným malým plusem je jistý druh pronepiské sladkolíbivosti, ktery aspoň přinese jakous takous tipáž.
4