Ztracený život

V každém se skrývá hrdina... A v životě jsou důležit chvíle, kdy se probouzí, aby napravil chyby...

Zbloudilá duše procitla za úsvitu,

celou noc hledala správné tělo.

Vzkříšený hrdina z dávných mýtů

kreslí znak války na vybledlé čelo.

 

Nalezl svatý meč pradávných předků,

zlomený ve dví a zašlý časem,

na skále kde sundal z kůlu lebku.

Krále jež byl svými lidmi zrazen.

 

Společně s ostatky pohřbil i minulost,

ztracený čas mezi nebem a zemí,

v modlitbách přislíbil pomstu a věrnost

za podíl na jeho věčném tlení.

 

Den a noc pracoval bez oddechu,

do výhně zapálil celé své srdce,

vykoval nový meč z hlíny a mechu.

Teď svírá rukojeť houževně v ruce.

 

Sbalil si věci a vydal se na cestu,

přestože z ostrovů odchod měl zakázán,

možná se nevrátí včas kvůli trestu.

Svobodná duše jež odešla bez zábran.

 

Sám musí vyjít a napravit chyby,

jinak by nedošel věčnému klidu,

vstříc proti zástupům lidské bídy.

Vstříc proti vlastním ohavným činům.

 

Putoval temnotou celou věčnost,

po cestě překonal spoustu nástrah,

za svoje zásluhy nečekal vděčnost.

Na správném místě správný zásah.

 

S touhle tou myšlenkou každý den bojoval,

díky ní odolal každému soku.

S tímhle tím mečem co rukama ukoval,

rozsekal křoviny ztracených roků.

 

Tak se stal slavným po rozlehlém panství,

hrdinské písně se od těch dob hráli.

potom co vrátil se domů z vyhnanství,

Postavil pomník na počest králi,

 

Král co se na něho zapomnělo,

A spolu s ním i na šlechtický původ,

Dnes všichni bojují za jeho jméno,

Ten král se jmenoval Ztracený Život.

---