žumpa

krásný den je, žumpa bublá

na výkaly, trochu zchudlá.

několik dní je v ní prázdno

několik dní, nic sem nespadlo.

copak se děje? žumpa vysychá

výkaly nejsou, dno jí už usychá.

dřív se tu koupalo nemalé slůně

teď  kolem zbyla jen příjemná vůně.

obydlí lidí jenž do žumpy kakali

zbořily stroje, a lidé jen plakali.

když tu stál dům, děti si hrály

kvetly tu růže, a všichni se smáli.

však zbyla jen žumpa, se svojí vůní

i ona však zmizí, země už duní.

to bagry jedou, a auta nákladní

žumpu chtíc zasypat, plnit své poslání.

špinavé dítě, sedící u jamky

utírá slzy své, do šatů panenky.

neustoupí od své žumpy,

nenechá ji zasipat,

musí zůstat,chtíc či nechtíc,

neměla by pak kam srát.

sem se valí, dítě pláče,

kamení do žumpy skáče.

už nemá kam, položit kabel svůj

odednes musí vždy kadit kadit na hnůj