Nostalgická vzpomínka

Nevinně zaklepeš na malinké okénko stydlivého srdce, vždy Ti vlídně otevřu.

Nikdy nevstoupíš, nemůžeš.

Dvířka tvojí léčivé lásky jsou pro mě ledově uzamčeny, nechceš mi dát sopránový klíč.

Odmítáš.

Tesklivě prohrabuji rozházené harampádí na plantáži chátrající duše.

Klopýtavýma, uslzenýma očima zbožňuji tvou nezkrotnou vášnivou přitažlivost.

Rozverně se milujeme ve snech zapomnění.

Roztrhala jsi přeci naději.

V hrůzném, strastiplném labyrintu oslepených citů, narážím do pochmurných stěn.

Bloudím.

Nelituješ mě, máš už jiného milence.

Na zaprášené, prošlapané křižovatce života se po nekonečně dlouhém čase míjíme.

Znova a znova.

Mé srdce bije pořád melodicky pro Tebe.

Odplouváš do neznáma.