Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSvatební - verze 2
15. 04. 2007
2
8
1159
Autor
Totenherz
Třeba jednou
zavoní ( poslední ) zvon
a ty se na mě ( vrávoravě ) usměješ.
Anebo taky ne
a já přijdu ( mátožně )zpět
zas na ( sloupanou ) chvíli,
až bude ( mlčet ) ráno,
do ( zaprášené ) náruče
ke své ( hliněné ) matce.
8 názorů
to Tinúviell: je těžký dopátrat se toho, co bylo zamýšleno sdělit...ale účelem taky je, aby v tom našel každý něco svého
to Barbar_Cohen: díky, no byl to překlep, nicméně z toho vznikl zajímavý obrat:oD
to Honzyk: jestli to mám trochu přiblížit, tak je tím míněn mírně rozpačitý úsměv opilý láskou po svatebním polibku ( kdy je nevěsta omráčena štěstím a tak nejen v chůzi, ale i v úsměvu "zavrávorá")
to thalina: není to na jedno přečtení a taky to asi není pro každýho, chápu
to Neuwe: velice děkuji:o)
Barbar_Cohen
16. 04. 2007
zní to zajímavě...hledám smysl pro slova v závorkách, možná chápu, možná ne..