Konečná?

Hlas ve tmě přechází přes roh ulice omšelé nasvícené budovy stojí a opadávají kvílení ticha vypražilo nádherný lotosový květ z kanibalského pocitu viny nepozřené podezření když mlha se třepí o namodralou dlažbu tak smutně kvokajícího lidojeda nepotkáš ani v expresu Praha-Brno-Transylvánie "konečná" volá pan Drákula plně si vědom svých pravomocí veřejného činitele s extatickým nadšením se cudně předklání (na podlahu lepí výstrahu "nenahýbati se z oken") a obohacuje celý svět pohledem na svůj stabilně nekonečný konečník

---