Večerníček

takhle k večeru na všechno...

Pitvám se v životech ostatních lidí až do morku jejich všedních dní ten můj přitom ještě ani nezačal jen tak nad ním kroužím čekám to každou chvíli…že to přijde musí přece…jednou všichni jsou tak dokonalí důležití moudře veselí nebo už jen smutně moudří ti lidé říkají že jejich čas plyne teče utíká ten můj ne stojí na místě a nikam se mu ani nechce tečeme a protékáme se navzájem bez zájmu každý večer skončit soukromou sebevraždou ale nejdřív televize jsou tam tak krásně sterilní lidé mám je rád kolem fronty a zástupy ticha bez konců a čas se pohnul polomrtvý trmácí se přes soukromou bažinu tichého království zasadím tam oheň sklidím…popel uhlíky nechám vyklíčit zkusím to znovu odklopit víko té síly

---