Jak se kape božská

 

že v každé naší vaší věži (verzi) straší…… kdysi strašilo!!! a strašit bude

  -o chlípení  na osobní, univerzální, lokoální, normální, globální, teoretické, praktické, etické……. já.ne.ty.ne já.ty… jéžišsalammarjá, verze básně, ty  hup na krávu a už je tele

-dáma je z toho paf (i!!)

 

Je tam jekota mekota blekota, kojota, jojota i kokota, klavírní virtuoska, Arabely, zvony, vlci, fraky, kufry, hrdličky i hadi a další a další

 

Aneb o samotě, strachu, černotě a taky opačných věcech, mnoha lidech, prostě životě….

…………….. a že…… si baba místo lazulitu měla nejdřív hledat růženín…… a jak dědek, co vydá za dva, tři, čtyři? chtěl strašidla pobít, ale na babu kdysi něco ceknul , a ona si ho zle zařadila a pustila z hlavy a když na něj   kdožvíproč  letmo klikla, řekla si, to je ňákéééj hubabubla, nemaje páru, sklapla zobak a odtočila do věže zatopit pod báněmi hubly bubly, nebo rýt záhon, nebo kdoví co

 

Dědek přesto šel, kdovípřoč, do toho-  bouchal, bouchal, bouchal, bouchal, bouchal na okna, dveře, psí boudy…… baba dalekozraká, s hvězdohledem na nose mu, hluchá jak poleno , zabraná do úklidu!!!, pořád zabraná, neotevřela, ani když vrata drněla, protože v tohleto po svých kdovíjakých drincích a dávno nevěřila  a on, s hromadou okounílků, proti vratům, že je rozrazí………..

……..před pár dny

našla tlustá baba

dědka, jak čmárá po vratech,

 

Už si zase tady,

 cos mi kdysi plašil hady!

a ke vší své havěti:

„co s ním provedem?“

 

Setrvačník eště

kdesi z břicha

vymrštil další špek,

 

ale paní,

podívejte…v dlani vzácných psaní

 

uhni dědku, ne každý

může přece furt vysedávat  u PC

Šoupla ho do studené pece

a letěla kdovíkde

 

to je nářez, letí baba,

zadumaná

plaší mladé , staré, děti,

 

všude najednou telegrafní sloupy

vráží do nich, padá

letí padá letí  padá letí padá dál

vzpomíná, spisuje

do drátů se zamotává

celá šponuje

 

znavená pak,

jako placka,

k dědkovi bácne

odešel, jasně

a na vratech, že je chtivá a hnusná

 

letí padá letí padá

spisuje celou noc,

ráno to odsune

opře záda, vzpomínka se přežene

napíše, že jsou v pořádku,

zapomenuté půlměsíce

a trochu pookřát

nebo vyhřát plece

a usne

 

/sebedestruktivní program, někdy je fajn, jindy zas jedu krasojízdu/

nevím přesně, o čem ten nápěv má být, nejdu fixu poslouchat dokola a dokola

jestli ten pocit má vypovídat o tom, žeje kurva

prosím, má úcta

 

a zase letí padá letí padá a zas

haluze šlehají do hvězdohledu,

dioptrie se kutálí okolo,

no dojmů vesmír

 

k dědkovi pak, samá boule

po útržcích, všude kolem

co by mu tak chtěla

pozdě, ale přece,

cos to zas babo posrala

 

 

Nevěř, věř

Čemu chceš

A netrap se

a dyk teplo! ti, jaké ty umíš dávat!!!!!

 

---