Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNech strom volně růst
09. 05. 2007
3
6
3305
Autor
Milly
3.5.2007 "Ten stromek zbavím kůry. Slibovala. A on bez kůže dýchat bude celým tělem a já objetím ho chci krmit..." Vladimír Šrámek
Když zbavíš ho kůry, by jen Tebou se živil, přijde tak o obranu vůči okolí, o zdroj radosti i o mravence šimrající, bude na Tobě až příliš záviset a chytat Tě svými větvemi a větévkami trnitými, držet Tě, aby zdroj jediné jeho slasti neodloučil se od něj, byť na jediný okamžik...
Však osekáš- li mu následně ty výhony zaplétající se Ti do vlasů a trhající šat, zbude jen smutné, mrtvé torzo. Vítr už nebude ševelit v listí, ptačí zpěv se z koruny neponese a staré, uschlé ovoce, zbylé na větvích, zůstane co připomínka jeho dávné plodnosti...
6 názorů
Never More
21. 03. 2008
Ten poněkud zpřeházený slovosled působí magicky. Málokdo si dnes umí hrát se slovosledem. Pravidla a zvyklosti a zaběhnuté slovní vazby, považované za nevyhnutelnost... Ale zkus si poslechnout třeba česky mluvícího cizince... a věty ožijou (na papíře ani na skle ne).
Tohle je silné. Tak, že ukrást se mi to chce a použít jako úvod jedné z kapitol... neznámé povídky, co jednou třeba přijde (už tuším které). Nekradu (nebo jen málo). Schovám si; ale ozvu se než...