Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vrať se!!!

09. 05. 2007

2882

Autor

Milly

9.5.2007 3:01 C.

Všechno je pryč

Uteklo to někam daleko

Všichni se smějou, smějou se

jako hyeny...

Jenom uvnitř je prázdno

Prázdno a ticho

Čtu starý souznění

A zase je mi blbě

Jsem v tom jako tenkrát-

jen hůř

Teď je to jiný,

protože jsem sama

Nikdo mě neobjímá,

nikdo mi nepůjčí kabát

Beztak je mi horko,

ale líp se uvařit, než...

Nikdo tu není

Nejsi tu, nejsi...

Já nechci vnější slupku,

nestojím o lásku,

kašlu Ti na tělo

(i když ho máš krásný...

to břicho...).

Jenom to souznění

Být nějak spolu...

třeba jen v bolesti-

to by mi stačilo...

stačilo ke štěstí.

Už se to nevrátí

Nikdy

5 názorů

Lakrov

09. 05. 2007

Dát tip

> aspoň nějak v rovnováze aby to bylo ...což Ti docela jde. Ale jen docela. Jaké to bude jednou donecela? Až něco ubyde, a tak... A nedej se zmást mým nemozničně-hřbitovním sýčkováním. Ještě to jde.

Milly

09. 05. 2007

Dát tip

Dvojdílný plavky nenosím..... :-) A v součsnosti na tělo opravdu docela kašlu.. až moc asi... A snažím se všímat si duše i těla současně.. nebo aspoň nějak v rovnováze aby to bylo.

Tělo stárne (jak komu) rychleji než duše. Až začneš kašlat na tělo (přestaneš oblékat dvojdílné plavky nebo se trápit tím, že neuběhneš marathon) pak si začneš všímat duše. I jiných duší. Ale do té doby je ptřeba (ve Tvé připadě) ještě chvíli vydržet (s Tělem).