Sedmička vína

Noc na poli neosetém

Hlína ztuhla mrazem,

V hrázi se stromy krčí

Ve stínu žijí svá léta.

Sedíme tam se sedmičkou vína,

Je trpké.

Se skleničkou, aby netrpěla

Naše kultivovanost.

Sklo zamlžené chladem

A rukama, jež ho svírají,

Jakoby se od něj ohřát chtěli,

Ohřáli víno v něm.

Bílé víno má být chladné

Ne jako řeka, která tudy teče,

 Je ledová,

Chladem spálí naše ruce.

Studený vítr okusuje strniště,

Okousal i naši kůži.

Láhev už je beztak prázdná!

Pojďme domů,

Pojďme domů.