Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStřípky duhových snů v temnotě
13. 05. 2007
10
42
5990
Autor
Milly
Kde jsi,
můj příští jediný,
má lásko?
Budeme se spolu
držet za ruce,
točit se po poli,
a všechno ostatní
přestane existovat.
Snad dáš mi zapomenout
na slova
o otlačených kolenou
a na tu šedivou,
opuštěnou zastávku,
vprostřed
zářivě žlutých
polí,
zářivě žlutých
polí,
která zůstane
v mých představách,
dokud ji vítr zapomnění
neodvane v dál
do písečné pouště,
plné zrníček
mých starých,
duhových snů.
Snů o lásce a štěstí,
které se neproměnily
ve skutečnost.
Byly jak mýdlové bubliny-
krásné a barevné...
Však jen jsem se jich
pokusila dotknout,
rozprskly se do vzduchu
a zmizely
beze stopy.
Už vím,
kam se ztrácejí
a proč
je poušť
tak obrovská
a nádherná.
Pojďme
se po ní
spolu projít.
Naše prsty
se dotýkají
a Tvůj pohled
mě hladí
po tváři.
...povalit se
navzájem,
vyválet se
v tom jemném,
hebkém prachu
a pozorovat
slunce našich duší,
jak září nad námi
mezi oblaky myšlenek
na čistě modrém nebi
podstaty všeho.
Nechci už čekat
na minulost
a bloudit sama,
za temných nocí,
svým starým hřbitovem,
plným,
ve chvílích zoufalství
z hrobů vstávajících,
myšlenek.
Hrozí na mě.
Jedna z nich syčí:
"Nikdy to nedokážeššš..."
Další se lísá,
tváří se mazlivě
a snaží se
vlichotit do mé přízně.
Když se ocitne dost blízko,
vymrští žahavé chapadlo:
"Odejdi- stejně Tě tu nikdo nemá rád!!!".
Cítím se opuštěná,
mám strach.
Kde jsi, milý Měsíci?
Jak ráda bych cítila
jemnost Tvých paprsků,
prosvětlujících noc,
prosvětlujících noc,
a slyšela Tvé "Klííd..."-
pohlazení pro kotě
ve mně.
Není tu.
Šel se asi proletět
mezi mraky.
Zkusím tu šelmičku
sama v náručí ukonejšit...
42 názorů
Nechodím s Tebou do školy. :-)
Napadlo mě (už z toho, cose Ti líbilo a jak sám píšeš), že tenhle styl asi nebude nic pro Tebe, ale díky za obsáhlou kritiku.
Dala jsem tomu nadpis, kterej ke mně po napsání "přišel" a když se mi někdy povede, že ke mně choděj volně automatický myšlenky, tak jsem šťastná jak blecha a tak vznikaj i mý nejoblíbenější texty. :-)
Usmevavy_Pohrabac
21. 01. 2008
nemusíš děkovat - rád jsem si počet a .. myslím, že máš ode mě určo aj nějakej TIP a tak - ne ? :-) mno - kdyždopádně jsem rád, že jsem Tě aspoň kousek potěšil .. .-)
Ou, to je snad nejpozitivnější kritika, cos mi kdy napsal.. .-)
Děkuju za názor......... (i za ty ostatní..)
začátek je fajn docela. pak se to začne strašně hrotit - zbytečně moc slov, to o snech pořád dokola ( líbí se mi ta souvislost s pouští, že je tak velká, protože se poztrácelo tolik snů + přirovnání snů k bublinám je taky fajn ). vlastně by byla moc dobrá, kdyby byla tak třetinová .. ty pocity v tom jsou ale - je to šíleně rozmělněný ..
Dvě překvapení na mě vybafla:
1. Kde jsi, můj příští jediný...
. velmi výmluvné
2. Zkusím tu šelmičku sama v náručí ukonejšit...
. k tomu se mi ani nechce nic dodávat.
škoda (nebo štěstí?) že to celé asi není pravda.
A avízo tentokrát nikomu nepošlu. Přišlo by mi to jako takové kuplířství :-)
TiP
malinka_hvezdinka
21. 05. 2007
Maličko pozměněno... přiblíženo mému "snu"... :-)
Darksky, díky, jsi stručnost sama.. a nedávej mi tipy jen za to, že popíšu něco známýho, dík. .-)
m0rt: škoda, ráda bych tu nějaká, o tom, co jsem napsala, viděla...
Jinak děkuju.......
jsem už unavený ... a prostě se teď usmívám, no ... třeba ráno, až si ji přečtu znova, tak ji změním ... na tu původní, kam bych ji dal po prvním přečtení ... ;o)
... chtěl jsem se pojistit, kdybys řekla, že ne ... dělal bych, že jsem tu reakci nečetl :o)))
:o) ne, sranda ...
... tak to dělám vždycky ... myslím si, že autor by se ozval, kdyby mu to vadilo
A jak koukám, do který kategorie jsi to zařadil..- ona není zdaleka jen veselá.......... trošku mě to zařazení překvapilo..
Nepočkal jsi na svolení...- však mám dnes chuť být velkorysá.
Nuže tedy: Budiž Ti odpuštěn tento troufalý čin!
A na Tvou otázku odpovídám: Bude mi ctí!
Když už tam je, tak jen ať prosakuje... A nic asi není "dobře", nebo "špatně"- je tam- je.. leda pokusit se udělat něco, aby už nebylo... To jde.
A už moc žvaním, díky, odcházím spát. :-)
To máš jedno - jde o to slano kdesi v nás, co se občas prosákne ven... a toho by mělo být co nejmíň
Děkuju..... Jen částečně. :-)
A už jsem si vzpomněla- říká se "Veverko, nefňukej!"- jako ve stejnojmenné knížce... :-))
Poslední sloka asi nej - ale celé je to krásné. Jen trošku smutné... neplač, veverko. *