Temná sebevražda

Komnata a v ní svíce,
plamen hoří a tančí,
ona uprostěřed sedíce,
přemýšlí, zda-li to skončí.

Neví, jak jít dál,
svírá v ruce nůž,
každý se jí bál,
na bílé pleti růž.

Má depresi a sama se cítí,
v ruce svírá černou růži,
plamen svíce stále svítí,
už pootvírá bílou kůži.

Pomalu stékají krve kapky,
pokládá si ruku na klín,
už zastavují se stopky,
a přichází temný splín.

Hlava jí pomalu klesá,
splín jí zahalil,
její temná já plesá,
že vše vyřešil.