Jak zapomenout, když piju ten svůj voňavej bordel?

Jak tak pomalu odrolovávám řádky přes spodni okraj obrazovky, tuším něco, co v textu napsané ani není. Ale když pak vidím text celý pohromadě, jako by se to někam ztratilo. Pohled klíčovou dírkou `s mi připoměla? (Dávno už nekoukám). TiP za písmenková pohlazení. (Které písmenko hladí nejlépe? Může za to jeho geometrie nabo ozvěna?)

vynechala bych polibky objetí a zážitky nechala bych pohlazení pak by to bylo syrové a pravdivé a bez zbytečných kudrlinek kotrmelce žaludku - to je přesné a neotřelé líbí

:-)*

Printe, děkuju, jinak se brzy splní Tvé přání asi, jelikož mě zoufalství toho druhu pomalu opouští... :-) To víš, dlouho jsem nepsala, tak jsem doháněla... ;-)) Ale děkuju moc za všechny kritiky (i když píšeš velestručné, když už...) a tak...- jsem ráda, že se něco líbí.. .-)

Milly, trošku zvolni:-)

:-) Neprovokuj!

chybí...ale zklamání je blbý slovo...nevim,nemám ho rád oki stahuju se mlčím jak ryba O:)

A mně se zdálo, že Ti taky občas někdo chybí... Hele, koukej mi ho přestat připomínat!! .-))

hm tak to je dobrý já zklamanej nejsem:))ale občas za sebou nechávám zklamaný lidi....chjo://

:-))) Hele..., nevím........ (jinak ten zážitek je už asi 7 let starej..) Poslední dobou pořád všude narážim na chlapy zklamaný v lásce.... čim dál tim víc..... :-)) Tak nevim, možná je to tím, že jsem v tom ještě docela zahrabaná chvílema... (když jsem se soustředila v životě na jiný věci, narážela jsem zase všude na jinak spřízněný lidi..).

to se mi jenom zdá nebo maj všichni hromadnou depresi?? že by únik nějakýho plynu???? to totiž není vůbec normální :))

Děkuju...... Domin.go, ty jo, Ty píšeš pořád krásně..... :-)- jednou se mi stalo, že jsem po jedný silný bolesti (možná nejsilnější tohohle druhu v mým dosavadním životě) "přestala cítit"- byla jsem z toho úplně zoufalá a ptala jsem se, jestli zas budu cítit, nebo co s tím mám dělat.... Bylo to totiž mnohem nesnesitelnější než ta bolest před tím..... Ale to byl dost velkej extrém. A pak to přešlo, naštěstí.... A snad to pokaždý přejde..... Snad si jenom musí občas organismus od tý zátěže odpočinout, a pak zase vnímá...

trosinku klisovite, ale cetla jsem to jednim dechem. pekna pocitovka:)

když ti srdce stoupne až do krku a dávíš se jako by ho měla vykašlat...cítíš ten tep, víš že když ho dostaneš ven, budeš to mít jednodušší, nebudeš šťastná, jenom otupělá, ale aspoň nebudeš cítit ten šílenej tlak uvnitř...ale stejně to nedokážeš,jako nikdo...já taky ne...nikdo...a jednou se probudíš a zjistíš že už tě nic nebolí, že už jenom proplouváš...

Hodně citlivá a hodně líbí *