Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTikot
16. 05. 2007
1
1
1538
Autor
Loth
Tikot
Jazyk splete ze slov bludiště lží
které nikdo neslyší,
protože lžeš sobě a mezi hemisféry stavíš hráz.
Slunce nesvíti v hrobě, ale v nás.
Války žabomyší pohltí poslední pramínky jasu.
Bomba tiká a počítá kamínky času.
Člověk něco říká, ale mysl jeho vzdálená jak tažní ptáci
a ta bomba tiká a Iluze zvrací,
mísí se s jedem slov vyřčených skrz zaťaté zuby, drtí se plomby
Stále jen poslouchám řeči, řeči, ...
v křeči slyším jen tikání stomegatunové bomby
a ozvěna unese hlas na druhou stranu - nebesům vstříc.
Až bomba dotiká neslyšíš ránu! Ale ticho...,
a v tom tichu nic...
Jazyk splete ze slov bludiště lží
které nikdo neslyší,
protože lžeš sobě a mezi hemisféry stavíš hráz.
Slunce nesvíti v hrobě, ale v nás.
Války žabomyší pohltí poslední pramínky jasu.
Bomba tiká a počítá kamínky času.
Člověk něco říká, ale mysl jeho vzdálená jak tažní ptáci
a ta bomba tiká a Iluze zvrací,
mísí se s jedem slov vyřčených skrz zaťaté zuby, drtí se plomby
Stále jen poslouchám řeči, řeči, ...
v křeči slyším jen tikání stomegatunové bomby
a ozvěna unese hlas na druhou stranu - nebesům vstříc.
Až bomba dotiká neslyšíš ránu! Ale ticho...,
a v tom tichu nic...