děkuju, kudlanko, za revoluční veršík i za tipy.. a jistě, budu dál psát stejně snaživě, můj čtenář - můj pán:)
a vono se to tady bije...
šťoura kontra fantazije!
(umělkyně, hlavně prosímtě piš tak střapatě přebohatě jak píšeš, nebo Tě přestanu číst .)
-t-
Kdepak bereš umělkyně tyhle nápady.. jsem z toho uchvácenej.. něco mi to říká? Když čtu si to nahlas.
však jo, má to sloužit jako estrádní vložka ve vážné poezii.
Za tip díky!
boze tyhle hadanice nesmyslny..ale je fakt ze nektere jeho postrehy me pravdaze rozesmaly:))
mi se to libi*
děkuji pěkně, lukášji, taky si myslím, že může být:)
:) opravdu nevis, co je stresni hreben?! To je nejvyšší bod střechy, ke kterému tašky (eternit, došky...) "vybíhají" a zase "sbíhají" dolů, nějak tomu říkat musíte, ne?
A ano, jsem sice z jihozápadu (začínám se trochu děsit tvých neomylných úsudků:), ale tamním folklorem nijak cinknutá nejsem, o "hantecu" už vůbec nemluvě, to ty asi budeš úplně popletený z té moravštiny:)
Howk
úlet:) Jsi laskav...
vysvětlení, dobrá:
Hřeben - povšimni si nápadité možnosti dvojího výkladu hry na hřeben - ten střešní (ke kterému pokrývač nemá nikdy daleko) a ten na česání, na který se dá taky hrát, jak asi víš. A proč zrovna písničku o dešti? No, motiv deště je ve všech těch kouscích a jeho význam snad není tak neprůhledný...
chytání pih - takový pokus o vtipnost, víš - slečna by měla jistit pokrývače tím, že chytne jeho, kdyby spadnul třeba, ale místo toho se opaluje, uff
špendlík - nijak nesouvisí s jahodami, ale s matkami a jejich starostlivostí.
Je to jasnější?
Davide,
nějak si to přebírám...
uff, vidím, že jsi to vzal od podlahy... a ano, ta zevrubnost tě šlechtí (bez rejpavé ironie).
Hned si tvé kritiky přetu, zvědavost mi samozřejmě nedá, ale napřed k aktuálnímu tématu já versus chlapi: pořád mi není jasné, kde jsi tu moji nenávistnost vůči nim objevil... Když už tě tak jako tak budou mé básně strašit v dnešních snech, nemohl bys mi to prozradit? Se mi zdá, že s tou radikálností nemám problém jenom já...
Ani jednu z těch autorek neznám... (ani jedna z nich není moje alter ego, pokud tě napadla tahle možnost), ale kouknu se, dobře, proč ne koneckonců.
Líbí se mi, je to v téhle místně výrazně převažjící šedi svěží, a svým stylem téměř novátorský počin. Hned ta úvodní, bůh a ty sama víš, co je tím myšleno, ale i já si myslím, co tím je řečeno, a oceňuji v tom minitextu vtip ( nikoliv srandu) a za sebe i vřelost.A stejně mi přijdou i ty další. Jsou psány s přehledem jak co do obsahu, tak i formy.
Též děkuji (předem) za pozornost a (zpětně) za rady do osobního života. Ač je celá tato debata (a i její vznik) poněkud absurdní, nelze nereagovat, takže:
Ano, uznávám, špatně jsem tě pochopila či odhadla. Ale nutno uznat, že to nepochopení jsi začal ty. Přečetl sis dvě tři mé "věci" a rychlokvašně jsi o mě usoudil, že jsem nána, která má pifku na chlapce, a tak si z nich dělá terč svého rádoby ostrovtipu, což ses nijak nerozpakoval mi bez servítek sdělit, ačkoliv jsem o tvé existenci neměla šajn, natož abych snad jediné písmenko namířila proti tobě. Tak to na mě aspoň působilo po prvním přečtení tvých kritik. Pak jsem ale nakoukla na komentáře k tvým dílům a ejhle, zjistila jsem, že se umíš vyjadřovat jako slušně vychovaný hoch, navíc evidentně nepostrádáš inteligenci. Dobře, řekla jsem si, to, co mi napsal, byla jen drsnější forma humoru (a ten beru), nepatří tedy tedy nejspíš k těm, kteří si tu anonymně útočí na kdekoho, jen to bez přeplácání smajly prostě vyznělo poněkud hrubě. Inu, proč ti neodpovědět ve stejném tónu. Ale jak vidím, byl to omyl, tohle neměla být ukázka tvého smyslu pro humor, tys to navážení do mě (nechci dramatizovat, ale označit někoho za "nánu" navažování je) myslel docela vážně!
Nechápu příliš, co tě k tomu vede. Vydedukoval jsi - pro mě záhadným způsobem - že chci snad nějak zesměšňovat všechny muže světa. A rovnou sis k tomu doplnil teorii o mém staropanenství, příp. hořké pomstychtivé zhrzenosti, že mě nějaký všivák (jinak podle tebe zřejmě muže nepojmenuju)opustil, ach! Jistě, poezie už je taková - každý v ní může vidět něco jiného než ostatní, nemluvě o srovnání s původním záměrem. Ale - nevím, jestli sis všiml - k mým ne/rýmovačkám se vyjadřovalo i spoustu jiných chlapců než jen ty a nezdá se, že by některý z nich měl pocit, že ho nějak urážím. Není to divné?
Pak tedy - jestli tady někdo něco zjednodušuje, jsi to ty. Jak jsi přišel na to, že podle mě "všichni chlapi jsou ženským spíše na obtíž, jsou hodně primitivní a tak trochu stojí celkem za h..."? Dobře, možná si z nich občas dělám trochu legraci, ale poměrně milou, ale vůbec ne tam, kde ty vidíš zesměšňování, třeba v "Kuchňském roku" - kde tam proboha číhají na chlapce urážky?
Jsem.
Přijď, naše katolická charita je každé úterý otevřena veřejnosti. Věř, nejsi jediný, kdo má problém. Duchovním rozjímáním při skupinové terapii můžeš umírnit svou frustraci vyplývající z negativního vztahu k vlastnímu penisu. A nejsi ztracený ještě, podle tvých básní je znát, že jsi hoch citlivý, ba přecitlivělý.
(a jestli ti tohle přišlo jako útok proti chlapům, tak jsi to vůbec nepochopil)
ježhiš. to by muselo pršet asi furt :))
Jak psala thalina: všechny jsou super, akorát pro mě by bylo víc super, kdyby byly psané každá zvlášť, páč už mi ta paměť tolik neslouží a tak když dojdu až na konec, nevím, co bylo na začátku... :)
*****
Docela se mi líbí druhá a čtvrtá...jinak mají všechny příjemně jednotný styl...
mankote
jsem si vzpomněl na Václava Hraběte - Kde všude leží zbytky našich dětí
Líbí všechny, protože jsou veselé a hravé jako ta děvčata z reklam na erotické telefonáty. ÷)) *
Mě se líbí ta O hřebenech.
vynikajici! hlavne ta posledni T*
Písmák