Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se..Chodil bych si po krajině a jedl bych jíní, nebo pražený mandle, ale né ty z krku
18. 05. 2007
4
10
1683
Je to strašně dávno byly mi třeba tři..možná 4 nepamatuju si nic dřív.. a jsem teda rád, že jsem si na to vzpomněl zničeho nic.. polilo mě blaho, jsem rád
prádlo. úúúú úú úúúúú Když jsem byl malej, chodil jsem dolu do sklepa, byl tam i mandl, chodil jsem tam za mámou,
mandlovala tam povlečení a ubrusy, a bylo tam teplo krásný a vonělo to. Nevim proč to vonělo, ale já si podvědomě řikal,
že to sou ty mandle.. hmmm... Máma měla zástěru a byla větší než já. Když jsem byl malej furt sem se jí držel za nohu, jak
mi u ní bylo dobře. A nebo jsem lez za bráchou, byl starší a všechno věděl. A taky mě využíval parchant, ale to mi tenkrát
nedocházelo. Ale ten mandl.. teď jsem si na to vzpomněl, poprvý od tý doby, co už tam máma nechodí. To je strašně
dlouho. Tyyy jo. Máma totiž chodila taky do sušárny, sušila tam prádlo, nejdřiv ho dala z pračky dotoho modrýho koše,
kterej pořád používá a pak ho odvezla dolu do sušárny a vzala mě s sebou, asi protože mě musela hlídat. Fascinovali mě
tam ty válcový radiátory, šahal jsem na ně a něco žbrmlal, a taky taky, když už toho pověsila dost, tak tak jsem rád bloudil
mezi
těma cejchama, líbilo se mi, jak to mokrý prádlo vonělo. Ještě dneska se strašně rád nedechuju nosem z hladiny... .