Impression

Tak jak zbytky zimního sněhu Stáe mizíš v mojich vzpomínkách A ač myšlenky jsou v běhu - Srdce stále mizí v snách Jak Tvé jméno v prachu Je každá z nich, čím dál míň A sám teď žiju v strachu Že se v něj jednou proměním Až poslední písko Pegase Se z nebe snese na chodník Pak někdo - možná - zeptá se: "A řeklas mu někdy aspoň dík? Zkusilas někdy chytit nebe, Počítat hvězdy, či se větru smát? Věřilas v něho nebo v sebe Nebo to prostě nechceš znát ...?"

---