U Otavy

...reminiscence na romantickou procházku...

Teskné jsou břehy bez Tebe a řeka smutně teče, voda je modrá od nebe a čas se smutně vleče. Mezi trávou kvete blín a blues si zpívaj' ptáci; jak vyléčit mám ale splín, když vzpomínky se vrací? Na zídce teď sedím mlčky, u které jsme tenkrát stáli; do vlasů padaly Ti vločky a na řasách ti tály. Stojím s prázdnou náručí na Tebe asi čekám; však nikdo mi za nic neručí, samoty své se lekám ...

---