Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sedokument
Autor
Amiška
Miluju asi čtyři zpěváky
Leží se mnou večer v posteli
Když mi tečou slzy
A celou noc poslouchám ptáky (je mi jedno jestli je to vrabec polní nebo vrána obecná pane profesore)
A auta
Jak jezdí kolem a svítí mi do oken
Třeba jedou za lepším světem
Který neznám
A před spaním si pustím nějakej doják od Roxette
Anyone who loved like I do
A budu při tom dávkovat beznaděj do flašek
...zátkovat…
Už mě nikdy neuvidíš s odvrácenou tváří
Nemůžu se vrátit
A tak jen vyprávím stvolům trávy (a ani nevím do jaké čeledě patří paní docentko)
Tisíce svých příběhů
A vítr mi utře slzy
To on umí
A když se směju tak hrozně nahlas
A pronáším vtipný glosy
Uvnitř mám rozmazaný hlasy všech okolo
A propadám panice jako malá holka
Miluju asi čtyři zpěváky
každýho jinak
Sedí u mě v bezútěšných nocích
Někdy mi hrají k ránu na kytaru
Ne všichni (u jednoho si nejsem moc jistá že to umí)
A já poslouchám
Zabalená do deky s vyšitým nápisem lost hope
A když se bolím do krve
Násilím kouknu pod víčka
Mám tam nápis
„Budu čekat“