kvíteček

..

Sametový kvítek
Průzračný jak vločka sněhu
Letem spadlých pírek
K zemi se snáší

Jeho svět, Jeho matička
Jeho všechno co měl
Jeho malá větvička
Ho opustila a nechala
Lesu napospas.

Vzpomíná
na její milou náruč
Když chránila ho
Když chovala ho
Vždy s láskou
A úsměvem
Jež ho tak hřál.

Už nikdy, nikdy se nevrátí
Nikdy už nespatří
Její lístečky, milou tvář
Jeho bratříčky,bílé kvítečky
Nikdy víc..

Samotou se propadá
Tichem snáší se
Smutek jej popadá
Loučí se..
S životem

Poslední pohled
Plný slz
Směrem k Ní
Si navždy schová
Navždy.

---