stín

Proč mi Bůh dal moje zvláštní představy. Pouze snít, to už mě nebaví. Čekám na probuzení. Přijd! Co když se už ze svého snu nevzbudím? Toužím po tom co nikdy nemohu mít. Má touha je zvrácená. Cítím své srdce. Tajemný jeho hlas. Slyším kroky co spojují můj břeh, s tvým. Plížíš se ulicí snů, jako temný stín. Cítím chlad tvých očí, jemný dotek co rozpaluje krev. Tenhle tajemný stín, má v rukou mé srdce, které hoří plamenem. Zkouším se svými city marně rvát. Vkradl se do snů, do představ. Můžu zaprodat svou duši zrovna jemu? Přinese mi růži nebo hrstičku jedu? Kašlu na to, chci ho. Chci stín co rozerval mé obrany na kusy svým chladně, jemným přístupem. Mám zůstat sama, jako opuštěná místnost v přeplněném domě? Stůj! Ukaž co skrýváš ještě před mými zraky! A nebo……vím proč skrýváš svou tvář. Tvá náruč sny zabíjí, nastoluje realitu. Touha spaluje…..

---