Popletená povídka psa a potkana.../

Potkal pes ráno potkana, jestli prý neviděl vyděšeného Pitkyna. „ Co s Pitkynem bych asi nadělal? Jedině do buchet bych ho zadělal“ a šel dál. Jenže pak mu všechno přišlo v hod, vždyť on měl ráno jeden lok. Cože tu vůbec dělá? Vzpomíná a neví nač. Spitý vyje jak čínský holáč, proč tu sedí? Proč tu vyje? Proč na nebe hledí sjetý jak svině?

…………Už tuší………...Že by?...........Že by tušil že ty žleby?...........Už si vzpomněl……..

„ Já vůl jí nechal na hromadě popela, tam co ráda seděla…“

Běží zpět, celou cestu co šel dál… Cestou potkal běžícího Pitkyna a za ním udýchaného potkana, cestou nestihl se ho ani zeptat, jak hrál na hru „honěná“.

Konečně u kravína… Už vzpomíná, jak u žlebů seděl on a ona… Seděli tam oba po nocích a pili a pili…

Běží dovnitř co mu síli stačí dokud nezastaví se před hromádkou popela, upálených kravích duší…

A na hromadě… / Sedne bečí už tuší co proved pes prohnaná…On jí zakous on je vrahem/

Zabil jí, opilý… ta svině hnusná prolhaná… Ještě ten večer jí řekl že jí miluje, tu krásnou fenu…

Teď tu sedí a skučí co mu síli stačí a do prachu popela ječí „ Miluju tě „

A co potkan s Pitkynem? Hrají do teď na honěnou…