Na konci sil.

Už nemám ani přátelé,co chtěli jen brát.
Ztratil sem poslední zbytek přesvědčení,že má něco význam.
Nálezy se málí  ,zbyl tu kufr plný ztrát.
Byla to asi moje chyba,  a to si klidně přiznám.

A všechny lásky,co přišly,jen odletěly dírou.
Já jak posel nicoty,jsem mlčky zůstal koukat.
Zkoušel jsem neznalý,nahradit lásku vírou.
A nemyslel už na smutek, do ohně přestat foukat.

Sedím jak hlupák,co poslední zbytek nebe.
Poslední kousek citu,pochopení,toho co má cenu.
V hazardní hře s mazaným krupiérem,čímž žel bohu myslím sebe.
Prohrál a neznal výhru,za kterou se  ženu.

Teť mám co jasně,mi předepsal zákon reakce.
Tet nemám nic co jsem doopravdy chtěl.
Život je pouť  a já blázen hledal atrakce.
A našel smutek,stín a pláč...bohužel.

Tet jsem troska,hlupák a osamocen k tomu.
Už jsem  jen prach na vlasech společnosti.
Závidím milencům,hlupákům, zvířatům i stromům.
Protože já,už jsem se života,   Přejedl do sytosti.

---