Dílo zneuznaného dekadentního španělského dramatika Carlose Joaquina Huelva (1903 - 1951) nikdy nepřekročilo hranice jeho země, ba ani hranice jeho rodného města Tierry. Huelva napsal cekem jedenáct dramat v rozmezí let 1932 - 1938, poté emigroval do Francie kde také zemřel. Jediným z jeho děl, které spatřilo prkna, která znamenají svět byla freska El abrigo por Julia, (Kabát pro Julii, 1936) což byl první a také poslední Huelvuv pokus o vážnou, pro diváky přijatelnou tvorbu. Ačkoli se toto dílo stalo jeho nejúspěšnějším a dočkalo se několika repríz v Tierrském městském divadle La vela, Huelva se rozhodl dále nezrazovat své přesvědčení a napsal ještě pět her ve svém tradičním stylu. Předkládám vám svůj osobní překlad jednoho z jeho děl. Jde o komedii Juan, El Poeto (1937, později k této komedii přibylo několik epizodických krátkých dílů). Přestože jde o nejapnou grotesku snad se, alespoň blahosklonně pousmějete nad snahou tohoto téměř neznámého španělského autora vynahradit nedostatek svého talentu nadstavovaným a vynuceným humorem.

Básník Juan

 

Vypravěč

Lživá rána skýtají

pod sluncem španělským,

deště prázdných lží,

jež přemostí duha -

její barvy se přetvařuji.

 

Duch, jež se pod balkónem

vyznal

z citů hlubokých,

je prázdnou nádobou

myšlenek falešných.

 

A čistá mysl je perla

mezi úhorem rozbujelým.

 

Snad naivita,

ale v ní čistá upřímnost

rány nové nezpůsobí,

Ba smím vždy doufat –

že ty staré zacelí.

 

 

     Kavárna v centru Madridu. Hubený mladík v prostých, ale čistých šatech - s sebou si nese notes - přichází k číšníkovy, který odpočívá na zahrádce.

 

Juan

Dobrý den.

 

Číšník Alva (prohlíží si Juana nedůvěřivě)

Dobrý den!

 

Juan

Chtěl bych tady pracovat! (vyhrkne Juan)

 

Alva

Vážně? A co umíš?

 

Juan

Umím psát básně… Jen pro pořádek, já nejsem na žádnou tvrdou robotu. Viděl bych to tak, že občas něco udělám - tak na oko - a šéfovi řekneme, že jsem normálně pracoval. Sem nechodí moc lidí, že?

 

Alva nevěří svým očím.

 

Alva

Jsme v centru Madridu.

 

Juan

Takže nechodí? Kde vlastně máte šéfa? Určitě se tu ukáže tak jednou za čas, že?

 

Alva

Já jsem šéf.

 

Juan

Mohl bych vám něco zarecitovat, kdybyste chtěl.

 

Alva

Obejdu se.

 

Odchází, ale Juan ho následuje a začne recitovat ze svého notesu.

 

Juan

V přítmí podvečera –

mantilou hvězd nebesa pokrytá

a v šerosvitu lamp,

bolero víří ulicemi.

 

Alva

Krista Pána!!! (lomí zoufale rukama)

 

Juan

Tak dáte mi práci? Protože já jinak nemám peníze. (pronásleduje Alvu na každém kroku. Ten se snaží mu unikat a kličkuje po jevišti.)

Mimochodem, nemohl byste mi dát zálohu na výplatu? Potřeboval bych novou košili a viděl jsem ve výprodeji jednu co se mi vážně líbí. Na mou věru přísahám, že na tu bych uloupil srdce z prsou každé krásné růže.

 

Alva

Cože?!

 

Juan

Napadlo mě, že byste si mohl koupit stejnou a bylo by to jako pracovní stejnokroj. Ale pak mi došlo, že to je hloupost, protože by to narušovalo moji zářící originalitu.

 

 

Alva

Vypadni sakra odsud! Ty odrbanej imbecilní kreténe!

 

Juan

Necítíte něco? Jako oheň. Nepálí se vám v kuchyni Paella, kapitáne? (začne se smát)

 

Alva se zarazí a všimne si požáru, který je v však pro diváky v zákulisí. Po chvíli se Alva vrátí ze zákulisí s obličejem a šatem pokrytým ušpiněným od popelu.

 

Juan

Zápasil jste s tím ohněm jako toreador s pekelným býkem!(směje se) A mě napadlo pár veršů.

Plameny z nozder,

sápající se rudé ruce

koupou střechy vřelou lázní…

 

Alva vrazí Juanovi jednu přes hubu až upustí notes.

 

Juan

To jste neměl dělat. Ještě to neskončilo. Pak je tam:

A odvážný torero

Zástěrou rozhání jisker víření

jako kopyt býků běsnění –

neohroženě –

tvář popelem spálenou.

Ale Za to, že jste mě praštil tak to mažu! (začne rozmáchlým gestem škrtat něco ve svém notesu a dívá se přitom na Alvu pohledem rozdrážděného býka při koridě. Potom ho znenadání notesem praští po hlavě. Vrhnou se na sebe a zatímco se strkají a perou přichází na scénu tři muži v černých oblecích.)

 

Muž v černém obleku 1

Konec kočkování, děvčata!

 

…

 

Konec prvního dějství

 

---