Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePrepad
18. 05. 2001
2
0
2002
Autor
lubi
V noci celkom nečakane
prepadli ma v posteli.
Odpovede na otázky
nič iného nechceli.
Prečo žijem ako žijem
čo chcem ďalej podniknúť
prečo som na bode mrazu
prečo nemám na nič chuť.
Poriadne ma vystrašili
veď to nie je žiaden vtip
myslela som že ich skolil
prísny pán strereotyp.
Neporiadok narobili
postŕhali záclony
nazreli do všetkých kútov
pošľapali záhony.
Ak zas ku mne v noci prídu
neodbytné myšlienky
vystrieľam ich gumipuškou
sťa zbytočné kamienky.
Miroslawek
17. 07. 2001
Jeeej, Kastel a čo tak poslať aspoň stovku... :)? Ale inak, dik aj za tip... :)
skúste si to prečítať na hlas a milo vás prekvapí tá kadencia, rytmus... Znie to trošku ako pre deti (je tu aj taká kategória), ale mne sa to čítalo veľmi ľahko a s úsmevom. A lubi naozaj, noc má svoju moc! A tá gumipuška... oj, kľúčová dierka do môjho detstva! :-)) Milo píšeš!
co Nemáš? srdce?! ale máš... máš, jenom jsi zapomněl... nechceš si vzpomenout, to je přirozené... a přece, tiše šeptaje, trpělivě čeká, až bude mysl ochotná rozpustit zátky v uších...
lubi: briskní odpověď :o) ﻮ čeníšek