Slavičí píseň

Diana: děkuji :)

Jasně, že déšť je odpuštění, vždyť naše viny smývá. Láska je to, co nás mění, co nám jak slavík zpívá....

pro me je dest uplne neco jineho nez odpusteni.. a prisnost to neni..fakt!:) nicmene nepochybuju ze te pro kterou to je se to bude libit..to se na to clovek totiz vzdycky diva trochu jinak..

ó jéé :-) přísnost zde panuje přísnost! no, co nadělám :-) snad na mě za to nebude kamenovat ta které jsem ta slovíčka věnoval :-)) Horší variantou by bylo, kdyby to bylo s těmi kritiky takhle: nebetyčné je truchlit pro toho kdo nepoznal požehnání pro toho kdo jak kůl v plotě sám, opuštěn Bohem, (a tak dál a dál) kdo něco svaté vzývá ať písma, lidi, rýmy a nikdy nedíval se do hladiny by se rozpoznal *** ú je ú ps: a právě až v tom pohledu do hladiny člověk ocení, že když začne pršet - tak co bylo, náhle není. Proto je déšť jak odpuštění :-)

prolog vyvolal jednu asociaci..ze cosi podobneho kdysi uz nekdo napsal.. usmev jako pozehnani mi vlastne buh vi proc prijde nejak lacine..? a o tom rymu se tady napsalo uz dostatek..

co naplat - narazil jsem na přísné kritiky, nebo možná uspěchané. :-)

labutí píseň vím co znamená... u slavičí si můžu myslet co chcu... su dnes nějak naměkko, takže vcelku neprotestuju proti požehnání třeba, ale ten rým kuchyni a koupelny fakt nesedí - buď fakt něco aby to aspoň znělo hezky... anebo odrýmovat :o)