Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSvědomí a jeho sestry
18. 07. 2007
6
7
1395
Autor
Adri
bez závazků a tak i bez viny
kráčím světem
starý vandrák na pochodu
smích a strach, mísí se v prach
když už každý na mě hodil kámen
i ty si potěžkáš balvan v ruce
jeho otisk mám mezi očima
tvůj otisk, tvoje vina
zapoměl si na mě
ale já na tebe ne, jednou se vrátím
jednou ty budeš mít otisk
otisk který nedá ti spát
tíží tě svědomí
starý hadry z tebe visí
teď seš ty ten tulák
a já ta můza co se ti směje v křoví
kráčíš světem
snažíš se napravit lidi
seš bez závazků a tak i bez viny
smích a strach, mísí se v prach
7 názorů
První 2 pětiny, zbytek "to stáhl" do šedavé neoriginality.
V průběhu změnilas "styl" té básně (rým v posledních dvou verších), to mi připadlo násilné a zničilo to jakousi kontinuitu dílka.
A nakonec bych ještě podotknul - třetí sloka, první verš: zapoměl si na mě
místo "si" by se mi tam víc líbilo "jsi" ;)
Však hodně zdaru při dalším psaní, vypadá to nadějně :)
když už každý na mě hodil kámen
i ty si potěžkáš balvan v ruce
- tohle se mi líbí - zbytek moc nic - ta dějová linka je prvoplánová a napsaný je to dost nabubřele a ukecaně .. nevim - piš a piš a třeba e vypíšeš ..
Kamenovaly se hlavně cizoložné ženy, na to si dávej bacha. Ještě tak kdyby se ti to rýmovalo, starý vandráku, to by byla paráda!