Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seobruče
30. 07. 2007
9
19
1586
Autor
umělkyně.v.hladovění
kastrůlek s gumičkou
s jídlem od večera
uloží do peřin
(stočí se v klubíčko
a teplé kuře zpod skořápky
klovne do slabin)
po hvězdách za oknem
ručkuje obouruč
kloužou jí do těla
ale už skřeti přes obruč
přesívají žluč
žít chtěla by i nechtěla
a tak
rozplyne se v bledé tmě
dřív než zachce se jí
ať se ohlédne
19 názorů
Antiutilitaristka
07. 10. 2007kudlanka_bezbožná
03. 09. 2007kudlanka_bezbožná
03. 09. 2007
... s tím mákem ve skřínce, Ty slavnostně jak Tři králové za ocasem, jasné hvězdy :)
... hmmm, ... hladký ten mák, jen tak bokem, na omak; nic si nezadá s hebkostí kůže v doteku, do které by se chtělo vypsat nevypsaným.
Bezděčný hřích, prastarost křivd, jichž se dopustil, neúnosně brání, míchat popelem do máčích zrání.
Přesto vypil, co si zavařil; na dvě pomíjívé chvilky, uvěřil zas na Palečky, Ječmínky, dobré tety, na Jezinky, ..., taktedy – s díky že bylo z čeho :)
umělkyně.v.hladovění
11. 08. 2007
Docela se mi ten obrat začíná čím dál víc zamlouvat. Tedy, až u nás vzplanou ohně, plameny chtivé sytit chřtán, začnu houkat: "Hoří, hoří má panenko!" Ty k nám jako na písknutí vylezeš po řebříku, všechno a všechny tady pocákáš, vyšprajcuješ to svěcenou, až budem čitší než člověk v Den stvoření. Řekneš: teď zavři oči a s důvěrou skoč! Sotva se sesunu ze záchranné plachty, nezištně požádáš o příspěk do tom.boly na hasičský bál ... ech, tu to musím zarazit, neb se ve mne u toho malování představ tak rozhopsala radost, jen si to představ, že z toho dazajista neusnu ani příští noc :) ... a tudle zasvětím prošťourávání zarezlého hydrantu.
umělkyně.v.hladovění
10. 08. 2007
No to by si dala. Na falešného patrona vsadila (sebe bych nepřál ani nejzarytějšímu nepříteli). Sejmeme z půdy u dědečka jednoho z patronů, sem jí ho přitlučem. Bude jí hlídat, ochraňovat Floriánek, a já mít zase něco z krku, co mohu lehce jak pírko hodit za hlavu :)
umělkyně.v.hladovění
05. 08. 2007
" ... taje na sníh"
chtělo býti
a malý technický
asi sem zapoměl utípnouti.
Krása zvláštní v Tvoji duši
- tichost neděl,
kdo je tuší,
kdo je zhojí?
Ty znáš se líp
než znávala Tě Tvoje máma,
přesto chladná bývaj´ rána,
kdy na vrátkách usedavě
vrže vrána.
Já však víc než méně
chovám starost,
jak si řekneš
najdeš sílu,
k té pak přidáš svojí víru:
"JÁ JSEM ČLOVĚK HODNÝ LÁSKY!"
naděje ať roste na sníh!!!
Ať je vítr rozseje
přes komíny - NADĚJE,
do luk, polí, do oblohy
Velký vůz již praská
v oji ... :)
Buch, buch, buch, bum, ...
zde zatřískal veršotepec do klapek,
skrze obruč, ohlíd za ohlídnutím.
-t-
jak by řekl BH - a jak to dost používám u věcí, který takový jsou - krasopisná poezie
*
nevim, libi se mi ta myslenka, ale to kure a ta zluc..takove trosku nechutne...:)