Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se. . . od stolu i lože
Výběr: oleandr, Print
02. 08. 2007
22
33
1550
Autor
hai_mal
dnes je to patnáct dlouhých let
vzpomínky se promítají
jako útržky starého
němého filmu
třeba naše poslední dovolená
už tehdy jsem bývala pořád unavená
ani já netušila proč
anebo jak jsi mi nosíval ty plata vajec
od známého ze slepičárny
vzpomínáš ?
nebyl to náš známý
byla to tvoje další nová známá
a já
ještě jsem platila benzín
i ty vejce
a byla ráda jak myslíš na rodinu
dneska se tomu usmívám
dnes kvůli tomu nezahynu
a potom
potom přišla nemoc
až příliš vážná na to
aby z tebe udělala správnýho chlapa
jakým jsi možná býval
dřív
"Miluju tě, nemůžu se dívat na to jak odcházíš"
- odešels tedy ty
za ní
proč muži lžou ikdyž to není třeba ?
byla o něco mladší, plná života a hlavně
hlavně zdravá
tehdy se mi zdálo, že víc se nedá snést
život má někdy zvláštní smysl pro humor
víš, vlastně jsem ti dodnes vděčná
když jsi mě nechal samotnou
zničil se mi svět jak jsem ho znala
tys to byl
kdo mě donutil postavit nový
už bez tebe
když sáhneš si až mockrát na dno
trvá někdy dýl než vyplaveš na hladinu
a bylo příliš málo sil
a příliš bolesti
o tom se nevypráví ani já nebudu
a za dva roky stáli jsme v soudní síni
chtěla jsem co nejdál od tebe
černé na bílém to mít
a díky tobě jsem tentokrát
začínala žít
dnes je to patnáct dlouhých let
a nebýt tvojí zbabělosti
nevěděla bych
jak silná umím být
vzpomínky se promítají
jako útržky starého
němého filmu
třeba naše poslední dovolená
už tehdy jsem bývala pořád unavená
ani já netušila proč
anebo jak jsi mi nosíval ty plata vajec
od známého ze slepičárny
vzpomínáš ?
nebyl to náš známý
byla to tvoje další nová známá
a já
ještě jsem platila benzín
i ty vejce
a byla ráda jak myslíš na rodinu
dneska se tomu usmívám
dnes kvůli tomu nezahynu
a potom
potom přišla nemoc
až příliš vážná na to
aby z tebe udělala správnýho chlapa
jakým jsi možná býval
dřív
"Miluju tě, nemůžu se dívat na to jak odcházíš"
- odešels tedy ty
za ní
proč muži lžou ikdyž to není třeba ?
byla o něco mladší, plná života a hlavně
hlavně zdravá
tehdy se mi zdálo, že víc se nedá snést
život má někdy zvláštní smysl pro humor
víš, vlastně jsem ti dodnes vděčná
když jsi mě nechal samotnou
zničil se mi svět jak jsem ho znala
tys to byl
kdo mě donutil postavit nový
už bez tebe
když sáhneš si až mockrát na dno
trvá někdy dýl než vyplaveš na hladinu
a bylo příliš málo sil
a příliš bolesti
o tom se nevypráví ani já nebudu
a za dva roky stáli jsme v soudní síni
chtěla jsem co nejdál od tebe
černé na bílém to mít
a díky tobě jsem tentokrát
začínala žít
dnes je to patnáct dlouhých let
a nebýt tvojí zbabělosti
nevěděla bych
jak silná umím být
33 názorů
svoj život raz
už som ti dala
pred bohom s tebou
v bielom stála
ty si však skĺzol
vina malá
v hrdle sĺz uzol
mne zostáva..
---
proti proudu tvého času.._:-)
Braennewyn
06. 08. 2007
Vzpomínky jsou to, co nás vrací do mládí a nastavuje zrcadlo, jen se žádné z nich neodříkej. Tvé zrcadlo není křívé a to je fajn. Přišla jsem ze zvědavosti, ale nějakou chvíli budu chodit... proti proudu tvého času asi :-))
Ne, zloba v tom (ani ve mě) už dávno není a dokonce jsem i odpustila, jen ty vzpomínky, ty se proti mé vůli někdy vracejí.
Takhle obvykle nepíšu, to bylo zcela výjimečné a jak doufám, se to nebude opakovat moc často :)
Děkuji za návštěvu :)
Je to osobní, je to bolavé, ale ne bolestínské, je to smutné, ale není v tom zloba, a pasáž
"život má někdy zvláštní smysl pro humor
víš, vlastně jsem ti dodnes vděčná
když jsi mě nechal samotnou
zničil se mi svět jak jsem ho znala
tys to byl kdo mě donutil postavit nový
už bez tebe"
je úžasná a mluví mi z duše! */
aleš-novák
04. 08. 2007
martinez: ako kvoli mne no:)
ved ste redaktorky obe
a pisete viac nez dobre:)
umělkyně.v.hladovění
02. 08. 2007
ještěže autor v tomto případě nestojí o hlubší :))
ale i tak děkuju za návštěvu a reakci
Jen takový bolavý vzpomínání - mě se trochu uleví a Vy to moje stýskání berete s pochopením a za to děkuju moc všem
:)
Jako báseň to má nějaké chyby, ale je to pochopitelné, protože je to narváno skutečnou bolestí, ne nějakým pubertálním skučením o tom, že mě nemá rád (ráda). Tohle je tragédie, ze které nepříliš lidí nachází cestu a navíc cestu správnou. Jak pravím - forma slabší, ale ten lidský příběh se mnou zacloumal a protože pro mne báseň není vyžehlené slovo, ale hutný obsah, osud člověka, který obstál - dávám tip..
já už teda kvůli bajronovi musím tipnout :o)
kecám, už dyž sem to četla, tak mi to bylo blízký, moc... zcela vážně se mi to líbí *
za horizontom sveta stúpa dym
vyznáva sa ti, ale nezradí
ktorý smer lásku znamená
v ohni sfér planie bez mena.._:-)
krasne!tvoja tvorba mi z casti pripomina tvorbu Martinez a tato tematika obvzlast!
*
pripájam sa k Jackie Decker a dodal by som aj niečo viac, ale nebudem rozpitvávať to, čo rozpitvávať netreba.
je to asi moc osobní na to, abych si troufl hodnodit - navíc, při vší empatii jsou místa, kam nedohlédneme, a vladtně ani nevím, jestli máme právo nahlížet, možná jen chvíli postát a pak za sebou tiše zavřít dveře...
člověk někdy je (tedy musí být) silnější, než si dokáže představit... myslím