Z deníku cyklisty

Z deníku cyklisty

Posvátným tichem lesní cesty

jedeme krokem

Kola jsou koně

ty jsi kněžna

já kníže

lokaj

komorník

Každou chvíli

protínáme cílové pásky

pavučin

Tůňku v houští prozradí

párek vyplašených kachen

Sjíždíme po listí

po svahu po mokré trávě

kola se točí

někdy sklouznou

Vysoko nad námi

slunce líže věže smrků

Se zakloněnou hlavou

se divíme

jak je střecha z korun stromů

 děravá

až země i v hustém lese

je často

sluncem pocákaná

Ó jak sluší šeru

ta bižuterie

ten make up !

ten úsměv

A jak je nakažlivý...

i já najednou

jakkoliv vykolejený

povoluji brzdy

zpívám...

Svačíme v mlze

Stéblo brnká

na špice točícího se kola

bicyklu

hozeného do trávy

Dívám se na tu ruletu

na to kolo štěstí

a mozek mám celý počmáraný

cestami jež jsme projeli...

(2001)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

---