Celej svět je jedna velká bouda

 Celej svět je jedna velká bouda,

pořád slyším, jakou máme kliku,

už nás nikdo prej nebude poutat,

mám bejt hrdej na svou republiku…

 

 Máme prej všechno, co jen můžem´chtít,

nikdo mi nekáže, jen reklama,

nemůžou mne už jen tak uvěznit,

všechno je prej teprve před náma…

 

 

 Máme po krk kazatelů,

konzum je naším svědomím,

nechcem řetěz, ani celu,

co však chtít mám, se nedovím…

 

 

 Zapnu bednu – a vidím čuníky

jak jenom chrochtají u koryta,

ve chlastu možná hledám úniky,

kolikrát pocit mám, že mi svítá…

 

 Nechci si nechat něco diktovat,

honba za ziskem diktuje mi vkus,

vždyť tohle jenom stroje vychová,

a co stroj – to jen nepotřebný kus…