Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sesrpnová
Autor
Amiška
Chci se zase dívat na svět dětskýma očima
vidět karmínový nebe
nechat se oslnit všemi zvuky a světly
zachytit rychlost času v kapce rosy
Chci se tě dotýkat konečky prstů
jinak to neumím (a ani nechci)
jsi moje srpnová obloha
a spoustu dalších kýčů
jakože-
všechna slova písniček jsou najednou o tobě
a že seš najednou moje kazatelna , které bych se chtěla vyzpovídat
(jako když jsem seděla před tím kostelem, protože jsem cítila že dovnitř asi nejsem už zvaná)
A chci být pro tebe tvoje hodná holka, přestože (protože?) ti je to fuk
..a stejně mi to nějak nejde..
Chodím svým městem
je noc
a možná se mi to zdá a možná je to pravda
V oknech už zhasly
kino už nehraje
chodníky vydechují páru
Možná se zastavím u kašny
nebo přejdu
Tady všude jsem tě čekala
nebo možná jsem čekala sebe
Bojím se tmy
ale miluju noci
Dávno jsem na to přišla-spánek je jen ztráta času
otravný zvyk
A přesto
Nechávám proudit bolest konečky prstů
skončilo nám dětství, kamarádko, možná to byl jenom přelud
už nikdy…
a navždy….
pojď, proskočíme kamennou zdí, dokud to jde
dokud je ještě čas
podej mi ruku