Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte senázvu netřeba
18. 08. 2007
22
34
6927
Autor
Oldjerry
Půjčená kniha s hnědou ořízkou
se zlatým nápisem Život
vázaná v kůži z lásek a nenávistí
tištěná na listech výher a proher
písmem velkých smutků
a malých radostí,
plná pádů a špatných vtipů.
Čtu poslední vtip,
ale není mi do smíchu.
Pak už jen tiráž...
... a musím ji vrátit
34 názorů
Ano, Palino, dík - měl jsem pocit hned po dopsání, že se mi povidla....
sestricka.slunicko1
20. 08. 2007sestricka.slunicko1
20. 08. 2007sestricka.slunicko1
20. 08. 2007
ale jo - to je právě to, že věřím v buducnost, jenom nevím jak bude dlouhá.... chachacha !
sestricka.slunicko1
20. 08. 2007
Jade, Sluníčko a Nedochůdče - děkan, ve skutečnosti jsem furt optimista, jsou to jen záblesky myšlenek na budoucnost.
sestricka.slunicko1
20. 08. 2007sestricka.slunicko1
20. 08. 2007
analogie kniha/život je inspirativni. a tahle verze se mi libi, horko - sladka. spis horka...
Annex - cítíme to stejně. Je skupina , která nadřazuje formu obsahu, druhá, která to dělá opačně. Pak je málo lidí, kteří hledají kompromis a tak by to asi mělo být. Pak jsou lidé, kteří hledají dokonalost a ti se dělí na ty, co hledají potichu a naty, co zasírají stránky svými představami, které vydávají za pravdy a zákony.
Ogilvy : Ještě jednou mi napíšeš soudruhu a pošlu tě k čertům...
když pročítám některé kritiky (nejen u tvého díla) tak mě občas udivuje,
že tady ještě vůbec někdo publikuje...
Kdekdo si tady otvírá své srdce a nitro aby vzápětí dostal "co mu patří"...
Jaká opovážlivost psát o citech lidem, kteří necítí...
k básni
moc hezky vyjádřené pocity
a závěr je všeříkající*
Ženy a muži, chlapci a dívky a soudruhu Ogilvy - děkuji vám za vaše hodnocení, v které jsem doufal, ale nevěřil.
Soudruhu - lepších a světlejších zítřků jsem si užil od svých jedenácti do svých dvaapadesáti HAFO, zkus to prosím příště u mně vynechat byť i jen jako srandu.
Marcela.K.
18. 08. 2007
Skvělý text, trochu nahořklý...ale třeba za pár let budu přemýšlet stejně...*
krásná a opět smutná - po přečtení Tvé odpovědi na kritiky to chápu... TIP
avox - v téhle knihovně to asi bude jinak - ostatně už v roce 1960 jsem přežil Bouračku, 2002 jsem utekl černýmu primáři z vozíku, takže pro mne je to třetí...
Kosatko fajn !
sarinko - to já si takhle poskuhrávám, abych mohl mít radost, že tu ještě jsem a mohl doufat, že tu ještě chvilku budu....