Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNedoručeno
Autor
Zuzulinka
můj drahý
píšu ti po střechách
a na okapy pískám
o vodě - která sama bere
za nocí že vyrostl ze mě jilm
že zhrubla jsem k neobejmutí
že v dešti košatím i bujím
že v koruně je tolik toho
co přilétlo
odlétlo
i letí
ty všechny oči
vysázené
vysazené
řezavé, chtivé skoku
nevinnost odsouzení touha
že z tepla pilin z letokruhů
z mála že věčnost uděláš
ty všechny oči - opustí tě
zítra
dnes
či někdy jindy
i léto svleče se jen šeptem
jak zmije zklikatí a zmizí
a směšně dlouhý podzim
serve z nás listy
můj drahý - čistočistý
až oslepnu
a nahá budu - zase Žena
dřevnatá sukovitá pevná
němá
ze které jiným postel vyřežou
nastelou cíchy
a sny obalí mlékem
až pak se dozvíš
přes prsty zraňující ústa
že letos mě i ostří slunce míjí
a jiné boky hřeje jiná ramena
že ráno jiným zlatí lžičky v čaji
hladívá cizí tvář
že už i inkoust ve mně vyschl
že jsem pustá
a že cizí prsty namáčím si v krvi
abych ti psala z výšky
ve které dávno nelétáš