pane vrchní

Na baru pod lampou kde můra krouží

sedává kluk který po jedné touží

touha  ho hlodá a má ostré drápy

po každé sklence ho čím dál víc trápí

na krku křížek a v botě kamínek

v hlavě ho tíží na milion vzpomínek

jedna je slepá a druhá se třpytí

za každou pěknou si objedná pití

oheň už nezářil, přestával hřát

i brouci v trávě šli už dávno spát

využil chvíle a tak ji líbal

oheň pak dohořel špatně ho hlídal

    hej pane vrchní dejte mi panáka

    hlídat furt oheň mě opravdu neláká

    vemte si se mnou, na oheň lije

    a přece ve dvou se mnohem líp pije

vyjet si na loďce byl dobrej nápad

promiňte jako kýč dá se to chápat

možná jen vítr do plachet jim schází

aby se dostali k jezerní hrázi

    hej pane vrchní já nemám rád loďky

    dejte mi radši dvě velký vodky

    a že tu jsem sám, tak vemte si jednu

    a všechny lodě tak pošleme ke dnu

bylo to, jak má být, docela príma

vzpomínáš kolik jsme vypili vína

užovka svlékla se na suché stráni

a do tmy zazněla dvě malá přání

    hej pane vrchní mě neláká jiná

    dejte mi radši sedmičku vína

    a k tomu vínu to je mé přání

    dejte mi chvilku, počkám tu na ní