Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte ses Vypravěčem na pivě
Autor
romale
celé dny
slepnu
a za mrzkou mzdu
se snažím zjistit jak vypadají siluety lidí
co mi náhodou
zvednou telefon
nejde to
- - -
mám hotovo
belhám se po mostě ve snaze stihnout
motorák o půl sedmé
- pár naklaďáků
maminky přirostlé ke kočárkům
a nikde žádný lůzr
ke kterému bych (aspoň pomyslně) přirostl zas já
Vypravěč křičí z mobilu:
- že jo!
že v děvet
že je to v prdeli
že zas nic nevymyslel
že mě má rád ---
a já kvuli němu
stihnu ten vlak a za chvílu
už sedíme naproti sobě
a pozorujem
jak každému jedou panty
a chladíme ty rozdrnčené rty v pěně
- a práce a nemoci a ženské a prachy a bydlení a minulost a budoucnost a ---
… kdysi jsem mu napsal na školní fotku
zezadu jak už se to tak dělalo - že jednou
jednou!
- budem sdílet poslední stan a posledního lahváče
a pak jsme se rozkutáleli
jak pětikačky
co na kolejnicích rozjezdijou tam a zpátky
tam a zpátky
--- zpátky jsme
teď o pár kilo těžší
máme svoje teřichy
svoje kecy
svoje špatné vlastnosti a vlastně
- kdybychom se neměli tak rádi
možná se budem nenávidět
rozpláclí a matní
jak ty pětikačky
a neřeknem si ani těch pár našich oblíbených frází
*já už jsem byla největší kurva v Budapešti když tebe nosil tata eště v měchůru*
nebo
*když mi bylo sedum v lese u Jablonce mě potrkal srnec. Pavlík.*
nebo
*nelekéte se to su enem já – já jsem si sem enem přišla nakopat ňáké zemáky – nechcete mi k temu dat teho kapříka ať to nežeru tak po suchu?*
nebo
*sem byl ve Vietnamu, ještě teď mám kulku v zubu, nosim s sebou kvér, rozumiš, tady mám ostrý, tady slepáče, se spletu, budeš mít mozek na zdi*
nebo
*bojoví berani JIŽ HLADOVĚ krouží kolem vápenné jámy*
ani těch dalších lepších
co už jsme zapomněli
- - -
Vypravěč sedí naproti mně
v Baru ze kterého nás vždycky vyhazovali
ale teď ne
už ani toto malililililinkaté gesto
ne
- má vousy zastřižené - prý jak mušketýr
je hloupý a ztracený
a já su s ním
zatímco servírka se roztéká
a oči přimhuřujou
VŠE ZVU!
a dom s igelitovym pytlem přes rameno
- - -
slepnem s každým dnem víc a víc
a já už se jen bojim té chíle
až vyndem na ulic
a minem se
každý po svojí zkurvené trajektorii
snažim se zjistit jak vypadají
nejde to