Ponurá noc

A budu se procházet naším Měsíčním královstvím
co jsme si vytvořili

v představách

ale přece jen

to bude jiné,
a půjdu sama

a budu
si připadat jako opuštěná dáma,
co si v ponurých
nocích

toulá srdce
otevřené dokořán

a hledá prince
co by zalepil její šrám
.

-Nemám ráda ponuré noci.-

Němý nářek těchhle nocí
kdy klidně spíš

jen
ubohý pocit

o které že to
dnes vlastně sníš?

Potáhnu z cigarety
konečně jako dospělá

a mezi těmi našimi dvěma světy
budu dělat to,co se nedělá.

/ Chtěla bych mít křídla.
Uletět./