Odpoledne

těžká, těžká slova --- naděje, smrt, sny - i když se miu líbí ta jistá úsečnost - ocípavost plus taky závěr - celé se to v těch slovech topí... hodilo by se víc nalšapovat okolo...

momentalne sa nechytam.. pride mi to ako splet roznych nacechranych slov.. ale mozno je to prave mojou blbou naladou.. koniec v sebe nechava nieco tusit, ale neviem co...? ak sa sem este niekedy vratim, skusim napisat nieco zmysluplne:)

H,nějak sem nepochopil konec,asi nejsem v tuto chvíli empatie..mě se líbí,že všechny básně,co píšeš ty,bezpečně poznám,zanecháváš v nich nějakej neviditelnej podpis mezi řádky. A to je na tom dobrý. Konkrétně tady by se mi ještě víc seděl za tim "do modra do blankytu do motýlích křídel",asi tak nějak :-) (ale tip ti dám stejně)