Nesnesitelná síla lásky

Nesnesitelná síla lásky

Hoříš a pálíš,

plameny Tvé sžírají mne na popel.

Pohledem se Tě tak dotknout

... na chvíli ...

kdybych směl.

Padáš do mne a chladíš rány mé,

jako déšť, jako vodopád.

Pohladit tvé tělo

... kdybych směl,

to bych k smrti rád.

Foukáš a lámeš tělo mé,

jako vichřice, jako bouře.

Milovat Tě

... kdybych směl.

začal bych v Tobě hořet.

Zebeš a vločky padají na má víčka

jako zima jako mráz.

Kdybych směl – vrátit čas,

neznal bych Tě, Lásko má,

však potkal bych tě zas.

Jsi lehký vánek, potok, oheň i uragán.

Však nejsi moje - Lásko má

... a já nejsem sám.