Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFederace života a smrti 2. díl
Autor
Domii
Na dobré cestě
To srdcebolení, ta sterá strast,
Jež patří k tělu, to by byla meta
Žádoucí nade všechno. Zemřít - spát -
Spát! Snad i snít? Á, v tom je právě…"
"Komandére!"
Romulan sebou trhl. Byl velitelem tohoto plavidla, ale žena, která právě udeřila do desky stolu před ním, byla mnohem víc. Doslova vyletěl do pozoru.
"Generalissimo?"
"Jak to, že si ve službě čtete, komandére! Ještě jednou vás přistihnu a hodím vás Borgům sama!"
Okamžik ticha.
"Podejte hlášení." Kdyby pohledem zabíjela, byl by už mnohokrát mrtvý. Bůh ví, jakým způsobem.
"Poslední průzkum oblasti neukázal žádné plavidlo…"
Zvedla elektronickou tabulku, která při jejím příchodu vypadla komandérovi z rukou.
"Jak dlouho čtete tohle…" chvilku četla sama. "…Hamleta?"
"Hm…Asi…"
"Příliš dlouho! Před chvílí přešla Enterprise z warpu a míří přímo sem!"
Jediné, co se po tomto výkřiku v místnosti pohnulo, byly kapky potu na jeho čele.
"Před dvěma lety bych vás za tuto nepozornost na místě zastřelila!"
"Madam, já…"
"Ticho! Máte štěstí, že Enterprise není černozelená krychle. Okamžitě se hlaste na můstku." Hned potom odešla ostrým krokem. Hluboce vydechl a opřel se rukama o desku stolu.
Generalissima Sela. Její poloviční původ ji odsuzoval k jisté nevyrovnanosti. I když, nedivil se jí. Když Impérium zjistilo, že se Borgům není schopné ubránit samo, vyslalo pár žádostí o pomoc... Ale odpověď přišla jen jedna.
Z Federace.
Bylo to tak... ponižující. Na druhou stranu, odloží to neodvratný zánik a časem se uvidí... Impérium znovu získá to, o co bylo tak hanebně připraveno.
Enterprise zaujala vedle Selina Eagla pozici a zastavila.
"Otevřete kanál na Enterprise."
Sela, dosti nečekaně, nasadila úsměv. První ale pozdravil admirál Patrickson z druhé strany.
"Zdravím vás, generalissimo." I jeho vrásčitá tvář se usmívala. Očividně byli oba dobří diplomaté.
"Vítejte v neutrální zóně, admirále. Doufám, že jste vážil cestu, abyste nám přinesl kladnou odpověď."
"Zatím ne. Diskuse je stále otevřená. Snad vám zatím bude stačit, že vás máme eskortovat k jednáním na Deep Space 20."
Na chvilku ztichla. "Zatím ano."
"Výborně. Následujte nás prosím na tyto souřadnice."
"Souřadnice přijaty. Děkuji, admirále."
"Nemáte zač. Enterprise konec."
Obrazovka potemněla a spolu s ní i Selin výraz. Udeřila do konzoly před sebou. Všechny, kteří se na ni otočili, ihned zpražila pohledem.
"Zařaďte se za Enterprise, nastavte kurs a srovnejte rychlost." Neměla radost.
Zapípal odznak.
Poprvé po šesti měsících, třiadvaceti dnech, sedmnácti hodinách a devatenácti minutách. Okamžitě ho aktivoval.
"Tady kapitán Filip Damien Cleary."
Dlouho neslyšel, jak to znělo. Kapitán.
"Tady USS Surveyor. Jste připraven k transportu, kapitáne?"
Naposledy se podíval okolo. Bylo to tu hezké. Ale pořád vězení.
"Energii."
Ještě, než ho paprsek transportéru rozložil na subatomární úroveň, se usmál.
Konečně.